Můj život s ... LUPÉNKOU

Ahoj všem,

do nového roku jsem se rozhodla pro vás připravit sérii článků na téma Můj život s. Chtěla bych v nich shrnout věci, které se nedílně týkají mého života. Pokud se v nich také najdete, tak mi dejte vědět v komentáři. A třeba to taky povede k tomu, že mě poznáte lépe :)

Poprvé jsem se dozvěděla o tom, že bych mohla mít lupénku asi tam před 2 lety. Na stehně se mi udělal červený flíček, který začal šupinovatět. Nebolel, nesvědil, prostě nic nedělal. Nic jsem s tím nedělala, až při pravidelné prohlídce u praktického lékaře jsem se ho zeptala, co by to mohlo být. řekl, že neví a že pokud na to nezemřu, tak to mám nechat být. Už tehdy jsem tušila, že to bude lupénka, jelikož jsem si přečetla, že jde o dědičné onemocnění (cca u 30% lidí). Můj táta trpí touto nemocí už od vojny. S odpovědí praktického lékaře jsem se nicméně nespokojila. 

Šla jsem tedy ke kožařce, která by mé doměnky potvrdila, protože se lupénka postupem času rozšířila na břicho a později i na obličej. A co je horšího pro holku než šupinaté zarudlé fleky po obličeji? No řekněte sami. Bohužel jsem narazila na kožařku, která se jaksi minula povoláním. Koukala na to a řekla, že neví. Tak jsem jí poradila, jestli to nemůže být lupénka. Ona na to, že by to mohla být lupénka a předepsala mi dvě mastičky. Locoid na obličej a Belosalic na tělo, protože je silnější. Měla jsem je používat každý den, ale s mojí pravidelností je to naštíru, takže mastičky používám občas, když se mi zachce. 

 Z těla už fleky zmizely, ale zato se mi rozšířily po hlavě, tj. do vlasů, a zůstal mi flek v obočí, který vypadá jako obří pupínek a neustále se rozšiřuje, což mě dost děsí. Nechci mít lupénku po celém obličeji a proto jsem zahájila boj proti lupénce. Oblíbila jsem si vzorek růžového balzámu od Saloosu, který byl v prosincovém Ladyboxu. Rozhodla jsem se, že se na značku Saloos v DMku zaměřím, jelikož je to česká značka, která vyrábí bio výrobky. Zaujal mne bioKarité balzám Atopikderm, který je určen právě na boj proti lupénce, atopickým exémům a podobným svinstvům. Rozhodla jsem se pro jeho koupi. Stál cca 130Kč a musím říct, že za ty peníze docela stál. Má stejné účinky jako mastičky od doktorky jen s tím rozdílem, že u Saloosu se mi líbí balení, které praktické do kabelky. Rozhodně praktičtější než tuba, která vám může udělat díru do kabelky svou ostrou hranou. Voní po citrusech a po olejíčku :)

Nejhorší je, že projevy lupénky jsou závislé na psychickém stavu člověka. Na mně jde přesně poznat, kdy jsem ve stresu, kdy jsem vyčerpaná nebo kdy mi není dobře. Můj červený indikátor stresu funguje spolehlivě. Zrovna dneska jsem měla zkoušku z Finančního řízení podniku a učila jsem se do 5 do rána a vstávala jsem v 7 hodin. Po testu jsem jela za přítelem a jeli jsme nakoupit na víkend a na další týden jídlo. První, co mi řekl, když mě viděl, bylo: "Tobě ten flek dneska fakt svítí!". 

Zatím jsem se nesetkala s nějakým odmítáním a diskriminací. Vzpomínám si, že když jsem se o tuto problematiku zajímala, tak jsem viděla jistý dokument, kde pán, který trpí rozsáhlou lupénkou po celých pažích, říkal, že se ho všichni štítí. Nechtějí ho jako vyučeného kuchaře s mnohaletou praxí nikde zaměstnat a že si k němu pomalu nechce ani nikdo přisednout u oběda. Musí to být psychicky dost zničující.

Když o tom tak přemýšlím, tak se mi něco podobného stalo celkem nedávno. Seděly jsme s mojí kamarádkou na jídle a já jsem nějak začala o lupénce a ona na mě, že si všimla toho fleku, co mám na obličeji a vylekaně se zeptala: "Ty máš lupénku? A není to přenosný? Nemůžu to chytit?". V tu chvíli mi to bylo dost nepříjemné a cítila jsem se jako bych měla filcky nebo něco podobného. Vysvětlila jsem jí, že je to dědičná nemoc a že to ode mě opravdu nejde chytit. A že jedinými způsoby, jak může lupénku vyvolat je tím, jaký život žije anebo by měla poruchu autoimunity. Ale asi si budu muset zvyknout, protože povědomí o lupénce v ČR není nijak valné. Navíc se lupénka stává civilizační chorobou kvůli nadměrnému stresu a zničujícímu životnímu stylu. Tak si myslím, že by bylo na čase tu českou populaci něčemu naučit.

Psoriáza (lupénka)

Je to viditelná porucha kůže, která se bohužel nedá úplně vyléčit. Psoriáza je tedy přesněji řečeno časté, neinfekční, zánětlivé, autoimunitní onemocnění. Toto slovo zná v dnešní době mnoho lidí, neboť lupénka se stává civilizační chorobou.
Odlupování pokožky, které je 7 krát rychlejší než u zdravé pokožky je častou součástí lupénky.  Psoriáza  se objevuje většinou mezi desátým až třicátým rokem života, ale může v podstatě začít kdykoli.
Více informací najdete třeba ZDE.

A co vy? Trpíte také nějakou nemocí, která vás štve? Nebo dokonce máte ten samý problém? Zabírá vám něco na lupénku? Věděli jste něco o lupénce?

Petra